Bistro Florentýna – skutečně bystré bistro

Když jsem přidával na tento blog svůj oblíbený link stránek florentyna.cz, a nazval jej „Bistro plné bystrých nápadů“, netušil jsem, že ten NEJ nápad teprve přijde – bistro převézt z virtuálního světa do toho našeho, skutečného. Každý tak může přijít, a přesvědčit se „na vlastní chuť“, že když se spojí radost a nadšení z jídla s touhou vrátit české kuchyni ztracený lesk, úspěch je téměř zaručen. A jelikož jsem delší dobu „restaurační část“ svého blogu trošku opomíjel (naštěstí jen po blogové stránce..), rozhodl jsem se o kompilát z pár návštěv reálného Bistra Florentýna, podělit.
Nachází se v Praze na Žižkově v prostorách hudebního klubu Kuře v hodinkách, takže prozatím štít „Bistro Florentýna“ nenajdeme, ale pevně věřím, že díky rostoucímu zájmu o poctivou kuchyni, se toto brzy změní. Horní část bistra je zařízena moderně jednoduše, přitom je ale útulná a vzdušná, personál je trochu proměnlivý, ale i tak všímavý a nevtíravý, určitě však ví, co nabízí – což se všude taky nevidí..
A teď k jídlu – menu je nápadité, pokaždé je z čeho vybírat, a hlavně – zhruba každý týden obměňují přibližně čtvrtinu jídelníčku, takže stále něčím novým překvapují, což je pro mě zároveň velkou inspirací, a nuda tedy nehrozí. Pár jídel se subjektivním komentářem v závorce je zde :-), na další se určitě opět zastavím, a uvítám i vaše chuťové postřehy.

- Plátky pečeného roštěnce s domácí remuládou a kouskem „sulcíku“ (velmi šťavnaté, a remuláda téměř návyková):

- Kachní paštika se švestkami a mandlemi, podávaná s pečivem (opravdu velmi jemná chuť):

- Česneková polévka – varianta s opečeným toastem (připomínala mi spíše cibulačku, ale česnek skutečně dominoval) a krémově smetanová s opečeným česnekem (záměrné kousky kysané smetany v ní byly opravdu osvěžující, lepší krémovou „česnečku“ jsem nejedl):

- Candát pečený na másle s pomerančovou bramborovou kaší doplněný vařeným jablkem (velmi jemný a šťavnatý, možná bych jen uvítal křupavější kůžičku, a kaše mohla být nadýchanější):

- Pikantní pečená vepřová žebra na černém pivě a medu, zelný salát s křenem doplněný jablečným chipsem (chuť marinády byla znát až ke kosti, navíc jsem cítil jemně uzenou chuť, zřejmě šlo u uzenou papriku – skvělé):

- Steak z hovězího pupku s hranolky a pepřovou omáčkou (kuchař opravdu ví, jak má vypadat medium-rare, jen hranolky nebyly domácí):

- Kančí ragú s jemným karlovarským knedlíčkem (vyvážená chuť zeleniny a knedlíček byl opravdu nadýchaný):

- Hruška pozvolna vařená v červeném víně a směsi čtyř druhů koření se šlehačkou a čokoládová omáčkou, a Čokoládová huspenina s pusinkou (pravá šlehačka, omáčka opravdu viděla kakao, pusinka s polotuhým jádrem, jak má být):

- Tažený štrůdl a Jablko smažené ve vinném těstíčku, obojí s vanilkovou zmrzlinou (těstíčko křupavé, chyběla mně trošku skořice, a možná bych jablíčko smažil na másle, ale chápu, že do tak nízké ceny za dezert by se máslo asi nevešlo):