Stejně jako vloni, jsem opět v rámci Grand restaurant festivalu navštívil českou špičku mezi restauracemi - La Degustation Bôheme Bourgeoise (doufám, že ji letos Michelinská hvězda už nemine!!). Jídla jsou zde podávána s lehkostí, precizností, touhou po návratu k „zlatým časům české gastronomie“, a díky invenci a modernímu pojetí týmu šéfkuchaře Oldřicha Sahajdáka, dotaženy k dokonalosti.
Chuť každého sousta...., člověk nezapomene ani při amnezii. :-) Vše pak dokresluje příjemná a klidná atmosféra, s obsluhou, kterou by si člověk přál vidět v každém podniku. Osobně jsem zatím poznal pouze dvě další restaurace, kde byla obsluha na stejné či podobné úrovni. Nebudu však dále žvanit v superlativech, ať můj zážitek nevyzní jako reklama, a vrhnu se rovnou na jídlo, kde budu žvanit ještě více..
Nejdříve jsem ochutnal, stejně jako vloni, amuse-bouche – Tataráček v chlebové mini topince. Oproti minulé návštěvě byla topinka smažená, více v rustikálním stylu, skvělá.
Nejdříve jsem ochutnal, stejně jako vloni, amuse-bouche – Tataráček v chlebové mini topince. Oproti minulé návštěvě byla topinka smažená, více v rustikálním stylu, skvělá.
Následoval Třeboňský kapr v citronové omáčce s brokolicí a brokolicovým pyré. Část kapra od pupku byla pošírovaná, filetová pak byla opečená do křupava (chuť a vůni másla nelze opomenout). Samozřejmostí bylo párování každého chodu vínem, s pečlivým a milým výkladem sommeliera Romana Novotného.
Další na řadě byla velmi překvapivá Hovězí loupaná plec, dušená brambora a smetanová omáčka s čerstvým koprem. Plec tím překvapením ale nebyla, byl to sytě zelený a úžasně voňavý výtažek z kopru, který se skrýval pod nadýchanou smetanovou omáčkou, kam byl vpraven injekční stříkačkou (sledoval jsem kuchaře – opravdová chirurgická prácička!).
A pak přišla chuťová a oku lahodící pastva – Čerstvě uzený vepřový bok s kapustou, kapustovou esencí a česnekovým pyré, který se rozplýval právě jako samotná esence.
Závěrem jsme si dali už „jen“ Pošírovanou hrušku ve vlašském ryzlinku s míchanými vejci, palačinkou a mákem.. - sladká míchaná vejce jsou vskutku zajímavá, a jedl jsem je poprvé.
.. a Panna cottu z uzené čokolády, se sladovými oplatky, kokosovým krémem a černým rybízem (ta byla párována 18-ti letou skotskou whisky).
.. a jako opravdovou tečku.. cappuccino s variací amuse-bouche sucré.
Na celém menu bylo nejkrásnější to, jak lze ze zdánlivě obyčejného a typicky českého jídla, udělat něco neobyčejného, inspirativního, nad čím zůstanou chuťové pohárky v pohotovosti, a v očích se objeví jiskra. No představovali jste si někdy takovou verzi kapra, koprovky nebo kapusty s uzeným? To je ten pravý gastro orgasmus.. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat