
Masánko budu připravovat bohužel jen na grilovací pánvi, chuť ohně si musím přimyslet, na oplátku však nerozfoukám oheň sousedský – máme pouze balkon, a ne příliš mnoho masa na zklidnění davu.

Z masa si ukrojíme plátky - výška cca 2cm bude stačit (pokud děláme hodně vysoké steaky, je lepší je nechat dodělat v předehřáté troubě), potřeme je olivovým olejem, a necháme odpočinout, aby se vyrovnala teplota z lednice. Pánev rozpálíme, až se z ní začne téměř kouřit, položíme na ni steaky – nesolíme, nepřidáváme tuk, postačí olej, kterým jsme maso potřeli. Grilujeme cca 2 min. z každé strany (dle výšky masa a intenzity plamene – úprava medium), při obracení do masa nepícháme, aby nevytekla drahocenná šťáva. Hotové steaky položíme na předehřátý talíř, osolíme, jemně opepříme čerstvě mletým pepřem, zakápneme olivovým olejem, a ještě než do nich poprvé zaboříme nůž, necháme 2-3 minutky odpočívat.
Ještě před grilováním si ale připravíme omáčku Guacamole. Nejdůležitější je při ní výběr surovin – avokádo musí být zralé - máslově měkké, rajčata musí být krásně sladká (použil jsem italská keříková). Avokáda rozkrojíme podél pecky, kterou vyjmeme (zasekneme do ní nůž a pootočíme), dužinu vyloupneme polévkovou lžící, rychle ji zakápneme šťávou z poloviny limetky, aby nezačala černat, a rozmačkáme v hmoždíři nebo za pomoci vidličky. Vznikne kaše s kousky (použití mixeru moc nedoporučuji), do které vmícháme jemně nakrájemnou polovinu červené cibule, 1 chilli papričku zbavenou semen (může být i zelená), 1 větší oloupané zralé rajče zbavené jádřince (nebo jako já, dle velikosti, 2-4 malá keříčková), kytičku nasekaného koriandru, a na závěr dochutíme solí a čerstvým pepřem. Omáčka by měla mít lehce nakyslou, svěží a voňavou chuť – zkrátka ideál k hovězímu. Samozřejmě má i různé varianty – může se přidat česnek a vynechat rajče, tohle je však klasika. Skvělá je i samotná nebo s křupavými kukuřičnými tortilami.. Jen je dobré ji jíst čerstvou – avokádo má tendenci tmavnout.. Každopádně je, stejně jako grilování, přímo stvořená k letnímu počasí. :-)
Ještě před grilováním si ale připravíme omáčku Guacamole. Nejdůležitější je při ní výběr surovin – avokádo musí být zralé - máslově měkké, rajčata musí být krásně sladká (použil jsem italská keříková). Avokáda rozkrojíme podél pecky, kterou vyjmeme (zasekneme do ní nůž a pootočíme), dužinu vyloupneme polévkovou lžící, rychle ji zakápneme šťávou z poloviny limetky, aby nezačala černat, a rozmačkáme v hmoždíři nebo za pomoci vidličky. Vznikne kaše s kousky (použití mixeru moc nedoporučuji), do které vmícháme jemně nakrájemnou polovinu červené cibule, 1 chilli papričku zbavenou semen (může být i zelená), 1 větší oloupané zralé rajče zbavené jádřince (nebo jako já, dle velikosti, 2-4 malá keříčková), kytičku nasekaného koriandru, a na závěr dochutíme solí a čerstvým pepřem. Omáčka by měla mít lehce nakyslou, svěží a voňavou chuť – zkrátka ideál k hovězímu. Samozřejmě má i různé varianty – může se přidat česnek a vynechat rajče, tohle je však klasika. Skvělá je i samotná nebo s křupavými kukuřičnými tortilami.. Jen je dobré ji jíst čerstvou – avokádo má tendenci tmavnout.. Každopádně je, stejně jako grilování, přímo stvořená k letnímu počasí. :-)

Vysoký roštěnec je sen :). Váš steak vypadá úžasně.
OdpovědětVymazatPořád čtu,že z masa z našich řeznictví se dobrý steak udělat nedá a tak mi to nedalo. Je fakt, že se na mé cestě z práce objevil nový řezník, který prodává maso odněkud z Vysočiny a má zajímavý sortiment. No,zajímavý ... neměl by nás překvapit, ale protože hodně lidí nakupuje maso typu kotleta, krkovice, bůček, hovězí zadní, hovězí přední ... tak to, že má hovězí líčka a třeba oháňku, se bohužel moc nesetkává s nadšením. Škoda.
Když jsem se ptala právě na vysoký roštěnec, tak mi řekl, že to zkoušel a neprodal :(. Ale na druhou stranu byl ochotný mi ho objednat :).
Píšu ze široka, ale to bude tím, že to pro mne bylo velké dobrodružství :).
Objednala jsem si 1,5 kg roštěnce a bylo mi dodáno 2,5 kg. Tedy nemusela jsem to vzít celé, ale vzala, bylo to s kostí a bylo mi líto řezníka ... a navíc hovězí miluji :).
Takže, měla jsem maso doma a řešila,jak ho nechat uzrát lednici s nulovou zónou nemajíc. Tři dny jsem byla statečná, uložila jsem maso do lednice do nejchladnějšího místa a občas jsem ho očuchala. Čtvrtý den jsem se o něj začala bát a tak jsem ho uložila do uzaviratelné misky pod olej. A nechala ho tam ještě 6 dní.
No a teď konečně přikročím k věci: maso, které jsem vytáhla vonělo hovězinou jako to, co jsem jedla ve Francii. Vzala jsem ho (aha, zapomněla jsem dodat, že před olejem jsem ho zbavila kosti) a tu hroudu masa o výšce cca 9 cm a průměru 20 jsem na železné pánvi opekla, poté uložila do pekáčku s poklicí (s orestovanou mladou cibulkou) přidala máslo v množství více než malém, maso v této fázi posolila, přidala rozmarýn,tymián a čerstvě drcený pepř a strčila do trouby na cca 50 minut při teplotě 120 stupňů.
Výsledek byl skvělý ... krájela jsem tenké plátky šťavnatého červeňoučkého masa.
Závěr je, že i z našeho hovězího člověk uvaří pokud se nezalekne :).
A omlouvám se, že je to tak dlouhé a že reaguji na starší recept, ale u Vás je vidět, že Vás to vaření, pokusy i jídlo samé, také baví jako mne. Takže to máte za to :).
Enaz
Díky Enaz! :-) Českému hovězímu moc fandím, ale jak píšete, musí být zralé, a to nejlépe ve velkých kusech metodou suchého zrání nebo ve vakuu. Najít řezníka, který maso nechá skutečně vyzrát, je hotový poklad. Věřím, že by jich bylo i více, ale problém je v tom, že zráním ztrácí maso hmotnost, zákazník pak musí trošku "přitlačit na peněženku", to se málokomu chce. A tak se kupuje nezralé maso z vydojených krav, a žehrá se na to, jak je to naše české hovězí jako podrážka. Bohužel v menších městech či vesnicích se z "úsporných" důvodů hovězí kupuje míň a míň, a i sebelepší řezník má smůlu. Raději než kilo z mladého býčka, se koupí 3kg bůčku.. A máme tu začarovaný kruh.. Když není řádná poptávka, nemůže být ani nabídka, o zralém mase to platí trojnásob. Doufám, že se to jednou změní, a nebudeme jen kuřo-vepřo žrouti.. ;-) P.
OdpovědětVymazatPepato,
OdpovědětVymazatdíky za reakci. Právě se chystám požádat svého řezníka, aby mi maso nechal u sebe, protože on tu nulovou zónu, na rozdíl ode mne, má. Když si maso koupím za původní cenu, tak předpokládám, že nebude problém, aby u něj ještě chvíli bydlelo, ne?
Je fakt, že to nebude v příliš velkých kusech,ale řezník,který vám nabídne, že mu máte zavolat a všechno, co budete chtít vám zajistí, je poklad.
Jen se bojím, že lidi to neocení a řeznictví tam dlouho nezůstane.
Co říct na to,když slyšíte, že vepřovou panenku, kterou tam mají za lidovou cenu (169 Kč), málokdo kupuje ... a už jsem i slyšela: "tak to jsem nikdy nezkusila, to nekupuji" ...a přitom je to ideální maso se kterým i ten, který nemá odvahu na pokusy, dokáže uvařit za pár minut jídlo, které vypadá luxusně a tak i chutná.
Vždycky jsem experimentovala, ale letošní návštěva Francie mne ještě víc nakopla a raději si dám k večeři chleba s máslem a o víkendu něco zkusím, než abych dělala jen klasiku (kterou mám taky ráda).
Hovězí je u nás bohužel dost na "vyhynutí", ale je to jen tím, že je o trochu dražší a hlavně lidi nevědí co s ním ... jen guláš, roštěnky a svíčková. Nic proti, jsou to skvělá jídla pokud to kuchař umí, ale pořád je to jen o dělení na přední,zadní ...
O vepřovém je povědomí lepší. Takže je třeba osvěta i v hovězím :).
Enaz