Chobotničky na víně, s rajčaty, a těstoviny Anelli

Při nedávné návštěvě restaurantu se středomořskou kuchyní, jsem kápnul v předkrmové části menu na chobotnici. Volba byla jasná, a já si pochutnal na báječném chapadle. Následující den, při nákupech, jsem shodou okolností narazil na malé chobotničky. Vybavil jsem si předešlou večeři, a už si nesl „potvory z moře vytažený“, s výrazem lovce, a vidinou nabodnutého zvířete na kuchyňské vidličce, v tašce domů. Rajčata a víno, to budou jejich společníci na poslední cestě..

Chobotničky (cca 500g) očistíme pod tekoucí vodou, odřízneme hlavičku, a oddělíme část nad chapadly, kde se nacházejí oči (vypadají jako 2 tmavé skvrny), kterou vyhodíme. Uprostřed těla, mezi chapadly, se nachází „zobák“ (taková tvrdá černá kulička) – ten jednoduše vytlačíme prstem (pokud to již neudělal prodejce při kuchání). Příprava mořské lahůdky před vařením, kterou si „ulovíme v krámě“ je dokončena. Stejně bychom postupovali, i kdyby měla chobotnice třeba 3kg (jen bychom jí ještě naklepali chapadla a vařili ji podstatně déle).

Do hlubší pánve s poklicí nalejeme 5 lžic olivového oleje, a necháme na něm zesklovatět 1 řapík celeru a 3 stroužky česneku, vše pokrájené na jemné kostičky (cca 5mm). Přihodíme 2 proužky kůry z BIO citronu, a naše chobotničky včetně hlaviček (okamžitě se začnou kroutit a smrskávat). Lehce osolíme, opepříme čerstvě mletým pepřem, přilijeme 1dl bílého suchého vína (já použil chardonnay), a jakmile se začnou vařit, plamen srazíme na minimum, přiklopíme poklicí, a za občasného promíchání necháme dusit do měkka (dle velikosti chobotniček – v mém případě cca 30minut). Budeme překvapeni, jak změní velikost, a kolik pustí šťávy. Poté přidáme 4 drobně pokrájená čerstvá rajčata, která si předem spaříme, oloupeme, a lžičkou zbavíme semínek (omáčka by po nich měla příliš kyselou, až železitou pachuť). Přiklopíme, a dusíme cca 10 minut. V úplném závěru dušení přihodíme několik natrhaných lístků čerstvé bazalky, dochutíme solí a pepřem, a můžeme podávat.

Jako příloha jsou vhodné těstoviny „Anelli“ – čili takové široké kroužky, jako bychom nařezali známé cannelloni. Díky své robustnosti se vaří trošku déle, rozhodně je ale nesmíme převařit „ala česko“. Měly by zůstat opravdu tvrdkavé, když do nich kousneme, nesmí se lepit na zuby, ale zároveň by v jejich „jádru“ měl být vidět ještě bílý „nedovařený proužek“. Také platí, žádné vaření předem, proplachování vodou či prolévání olejem! Ale to už, jako milovníci italských těstovin, všichni víme. :-)

Do uvařených Anelli, zamícháme trochu naší omáčky (šťávy z chobotnic, vína a rajčat), a servírujeme do hlubokých předehřátých talířů. Těstoviny lehce zastrouhneme parmazánem, na ně klademe naše měkké voňavé chobotničky včetně hlaviček, které se smrskly do podoby oliv, polejeme omáčkou s kousky rajčat, a na závěr zakápneme kvalitním olivovým olejem, který nám celé chapadlovité dílko spojí. :-)