V Zátiší – restaurant s konceptem „dvojího pokušení“

..Mlýnec, V Zátiší, Bellevue.. Tři sourozenci skupiny Zátiší Group, každý trochu jiný, každý má jiného šéfkuchaře, jiný tým, odlišnou kuchyni, svou polohou tvoří na mapce trojúhelník. Přesto jsou v něčem jako jeden – kvalita, pohoda, profi personál, a vhledem k délce působení na pražské scéně, to jsou stálice, okupující přední příčky žebříčků hodnocení.

Po Mlýnci, který je téměř součástí Karlova mostu, jsem svůj „chuťový hledáček“ zaostřil na restaurant V Zátiší. Od svých sourozenců Mlýnce a Bellevue leží V Zátiší coby kamenem dohodil, dále od Vltavy, blíže k „vnitrozemí“. Nachází se přímo na rohu ulice Náprstkové (při cestě touto ulicí, doporučuji zastavit se také v prodejně koření U Salvátora, kde si přijde každý milovník vůní a chutí na své), a Liliové, u Betlémského náměstí.

Vchod do restaurantu v podstatě dělí podnik na dvě „křídla“, kterým vévodí prosklený pohled do kuchyně, kde můžeme sledovat „kluky v akci“ (o foto se pokusím třeba při další návštěvě). Celý interiér a dekorace jsou hrou intimních barev a světel, navozuje pocit pohody a klidu, a i když se postupně restaurant zaplnil, měli jsme stále pocit svého soukromí.

Čím je ale V zátiší nejzajímavější, je jejich koncept „DVOJÍHO POKUŠENÍ“:

DVA šéfkuchaři – Milan Hořejš, a hostující – Mahavir Kansval, DVĚ kuchyně – fusion a indická, DVA druhy omáček – z hlavního chodu vzniknou díky kombinaci chutí v podstatě DVA chody, DVA druhy menu – klasické a degustační. K tomu všemu pak PÁRování vínem. Zkrátka zážitek a kombinační slast nejen pro DVA.. :-)

A protože jsme byli DVA, ochutnali jsme: oba šéfkuchaře (já vsadil na Indii), jeden amuse-bouche, dva hlavní chody, tři druhy chleba, tři druhy čoko-sladkostí, čtyři předkrmy, čtyři dezerty, šest omáček a šest druhů vín – samozřejmě jsme neměli DVA (čtyři) žaludky, takže něco bylo skutečně jen degustačně.. ;-)
 

Amuse-bouche – pěna z foie gras. Velmi jemná chuť podtržena domácím chlebem:


 

Indický předkrmový talíř – indická tomatovo-čočková polévka s hráškovou kroketkou "tikki", v tandooru pečená tygří kreveta a kuře, marinované v hořčici, listový salát, mátovo-koriandrové a tamarindové chutney, naan. Kroketky zvítězily - hrášek v nich byl svěže zelený a šťavnatý, snědl bych klidně celou misku, polévka neuvěřitelně voňavá, s vyváženou sladko-kyselkavou chutí:


 

Restované hovězí carpaccio v pepřové krustě, celerovo-cuketová remuláda a telecí Jus s lanýži:

 

Indické jehněčí kolínko, bramborové pyré se šafránem a houbami, okurková raita. Zatím nejlepší a nejšťavnatější jehněčí, jaké jsem kdy jedl. A také krásně voňavé, navíc - po „jehněčině“ ani památka..:

 

Telecí filet, brambory s hrubozrnnou hořčicí, šalotková a krémová telecí omáčka, restované čerstvé lišky a cuketa. Zde koncept dvojího pokušení vynikl asi nejvíce:


 

Mango "Kulfi" s čerstvým pákistánským mangem, malinové coulis. Vše, včetně manga se jen rozplývalo, a narozdíl od mně dosud známých indických dezertů, tento nebyl vůbec přeslazený, nejvíce bylo sladké mango.:



Variace dezertů - domácí sorbet z lesních plodů, Creme Brulée s vanilkovým luskem, a tradiční čokoládová pěna Zátiší s vanilkovou omáčkou. Pěna dominovala, byla naprosto neodolatelná.:



.. po návštěvě V Zátiší, jsme se skutečně oba DVA cítili skvěle – luxusní zážitek, který mohu vřele doporučit, třeba i ve TŘECH.. :-) Tomuto „pokušení“ lze opravdu jen těžko odolat!