Il Ridotto Benátky – jak chutná michelinské „obědové meníčko“.. ?

To bych snad nebyl ani já, kdyby mi v šupleti neuvízlo pár zajímavých fotek z loňska s námětem na článek. :-) Koncem září jsem si náramně užil návštěvu Benátek. O malý report místní atmosféry a několikeré návštěvy tamního podniku Il Paradiso Perduto jsem se s vámi již podělil, ale to samozřejmě nebyl jediný chuťový zážitek.. Naprosto neplánovaně jsem na hotelovém pokoji šmejdil internetem a dostal nápad, opět „okusit nějakého michelina“.. :-)
V Benátkách, ač na malé rozloze, je michelinských restaurantů hnedle šest – 5 s jednou hvězdičkou a jeden dokonce se dvěma. Svým jednoduchým a lehce neformálním interiérem s funkcionalistickými židlemi mně padl do oka „jednohvězdičkový“ podnik Il Ridotto. Rezervace na večeři byla samozřejmě několik dnů dopředu naprosto beznadějná, „zbývalo“ tedy vyzkoušet pravidelně obměňované obědové menu, podávané od 12 do 15h, které zaujalo nejen svým konceptem, ale také neuvěřitelně nízkou cenou. Za 28€ /os. ochutnal každý z nás 3 Cichetti (benátské tapas) a 1 hlavní chod v „rybím nebo masovém duchu“. K tomu bylo také nealko, co hrdlo ráčí, v podobě minerální vody. Pokud bychom měli zájem, mohli jsme vybírat i z klasického obědového à la carte, ale já chtěl vidět „michelinské meníčko“ (mimochodem jednotlivé „Cichetti“ byly v à la carte také uvedeny, jen se jednalo o porce velikosti hlavního chodu).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Restaurant Il Ridotto se nachází v samotném srdci Benátek, malý kousek od baziliky sv. Marka, na náměstíčku Campo SS. Filippo e Giacomo. Podnik je vskutku malinký (dostojí tak překladu svého jména – „redukovaný“), tvoří ho v podstatě pouze dvě místnosti a dokonce jsme ho poprvé přehlédli. Díky vhodně zvolené zrcadlové stěně a velmi jednoduchému vkusnému interiéru však působí velmi vzdušně. Každý stůl je individuálně nasvícen a s barevnou hravostí doplněn o originální kousky ručně vyráběného skla na nealko, které je lehounké jako pírko. Kuchyně podniku je ukryta hnedle u vstupu, vedle malého baru/recepce a vévodí jí šéfkuchař Gianni Bonaccorsi, který klade důraz na využití lokálních a sezónních ingrediencí, včetně těch z moře.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celý oběd jsme se nechali provázet Proseccem, hosté v sousedství však volili třeba čerstvě připravené Bellini (pán si získal mé sympatie, jelikož chod „pitval“ na jednotlivé složky podobně jako já, dáma se soustředila spíše na Bellini). Servis byl velmi příjemný (číšník dokonce zavzpomínal na svou bujarou návštěvu Prahy), znal perfektně všechny ingredience jednotlivých chodů, a jak bývá v podnicích této třídy zvykem – jen si člověk odskočil, už měl ze stolu uklizené drobky, dolito pití a poskládaný ubrousek. Toalety by zde našla bez pomoci pouze Alenka – byly totiž za zrcadlem, vzhledem k celkovému prostou poměrně velkorysé. Samozřejmě jsme se na závěr nechali zlákat neodolatelnou nabídkou nevšedních dezertů, a ačkoliv bylo odpoledne, také cappuccinem. A co jsme všechno ochutnali?

 

Teplý domácí chléb, olivový olej

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3 Cichetti:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Opečená mušle sv. Jakuba, karotkové pyré, zauzený čaj, bramborový chips
- zajímavá, zemitější, „jemně uzená“ chuť pyré doplňovala máslově měkkou mušli

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Treska, zauzená černá čočka, černý rýžový chips
- velmi jemná „pasta/pěna“ ze sušené tresky (tu koupíte třeba v ¾ metrové podobě i v benátské Bille), která se vyrábí máčením (zbavením soli), poté se mixuje s mlékem a olejem do jemné hmoty. Kombinace s čočkou velmi zajímavá, rýže byla pufovaná, obarvená sépiovým barvivem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Langustýnka, květák, mandle
- úžasně jemné pyré z růžiček květáku (bílé), jeho lístků (zelené), bisque (krémová šťáva z langustýn – oranžové), nahoře pěkně šťavnatá vyloupaná langustýnka a mandle. Má jednička..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Hlavní chody:

Opečený mořský vlk, sezónní zelenina
- čerstvost ryby byla skutečně znát, perfektní jednoduchá úprava, teplá zelenina „na skus“ (tipoval bych úpravu sous-vide)

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vepřová variace, houby, brambory, fazole, jablko
- koncert pro oko a chuť, začnu zleva: fazolové pyré, smažená vepřová salsiccia, houby, selátko v pancettě, uprostřed gratinované brambory, zakončeno jablečným želé. Skvělé, houby bych tipnul na stročka trubkového, ze kterého se u nás připravuje vánoční „černý kuba“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

Dezerty – foto mluví za vše – neobvyklé, dokonalé.. (nad rámec „meníčka“):

Polévka z růžového grepu, Crème Brulée, levandulová zmrzlina

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jahody a čokoláda, zmrzlina z bobkového listu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co dodat? Miluji Benátky a jejich skvělé chutě, a chci se sem vrátit. Inspirativní Il Ridotto asi také nevynechám.. :-)